www.militaar.net

isakene kirjutas: ↑01 Dets, 2023 20:39

Väino kirjutas: ↑01 Dets, 2023 17:59 Kes väidab, et see oli Latipac, siis palun "Kevadest" selle lehekülje pilti.

"Lati pats" on "Kevades" olemas, must-valgel. Aga seda Toots ja Kiir ei joonud. Kiir pidas seda liig kalliks, maksis rubla seitsekümmend viis ja oli ette nähtud tähtsamatele ametimeestele nagu villakraasija ja kohtu kassakas. Valge siltide ja kuldtähtedega.

Teate isegi kuulsat vahva sõduri Tõnu Aav-Švejki ütlust: „see valitsus, kes õlle hinda tõstab, kaua ei püsi.“
https://dspace.emu.ee/xmlui/bitstream/h ... sAllowed=y

V Čechách se podle Švejkovské definice traduje, že vláda, která zdraží pivo, do roka padne.
https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/ ... resova.pdf

Tšehhis on Švejki definitsiooni järgi traditsioon, et õlle hinda tõstev valitsus kukub aastaga.

Švejk: Která vláda zdraží pivo, padne.
https://krkonossky.denik.cz/zpravy_regi ... 92400.html

Švejk: Valitsus, kes teeb õlle hinda tõstab, kukub

Dejte si pivo
Respekt 8/2020

Řadím vás do „svaté trojice“ časopisů, které čtu každý týden: Reflex, Respekt a Echo. Máte úroveň, ale chtěl bych jako skalní ctitel Haškova Švejka upozornit na chybičku v posledním čísle. V jinak moc hezkém sloupku Jiřího Nádoby věnovanému daním na pivo s názvem Dejte si pivo, je citována Švejkova věta, že vláda, která zdraží pivo, do roka padne. Ve Švejkovi tato věta není, stejně jako jindy běžně užívané věty jako „To chce klid“ či „Nestřílejte, jsou tady lidi“ užitá ve druhém dílu Steklého filmu. Takové věty jsou totiž pod úrovní génia J. Haška, spíše by se hodily do současných „veseloher“ Z. Trošky či jiných bavičů národa....

https://www.respekt.cz/tydenik/2020/9/dopisy

Hašeki Švejki talendi kummardajana juhin tähelepanu veale viimases numbris. Jiří Nádoba muidu väga toredas õllemaksudele pühendatud kolumnis pealkirjaga "Dejte si pivo" tsiteeritakse Švejki lauset, et õlut kallimaks tegev valitsus kukub aastaga.

Švejki raamatus seda lauset ei kasutata, nagu ka muid tsitaate nagu "Võta rahulikult" või "Ära tulista, siin on inimesi", mida on kasutatud [Karel] Steklý [1957 aasta filmi] teises osas.

Rok 1948 pak, pokud se týká Švejka, znamenal zásadní revoluci, a to nejen v prostředí v akademickém, ale vůbec oficiálním. Zdeněk Nejedlý dostává Haška dokonce do středoškolských učebnic (Mědílek 1983, s. 54). Švejk zde vystupuje jako bojovník proti buržoaznímu řádu:
„Švejk je hrdina z lidu a představuje v tomto střetnutí s rakouskými důstojníky a imperialistickou válkou lid a jeho odpor proti válce a proti nebezpečí, jež stále ohrožuje život nebo alespoň pohodlí. Bojuje svou chytrostí, tím, že je naoko poslušný až do nesmyslnosti, že však tímto horlivým plněním nesmyslných
rozkazů obrací je naruby, vytváří zmatek a tak rozvrtává celou už prohnilou stavbu společenského řádu a vojenské mašinérie, tak otřásá autoritou důstojnictva, císaře a církve.“ (Učebnice literatury pro střední školy z roku 1956, citováno podle Pytlík 1983, s. 318)

Ve Stručných dějinách české a slovenské literatury z roku 1958 se dokonce lidovost Osudů dokládá citátem z hry E. F. Buriana „Nestřílejte, jsou tu lidé!“, který, jak známo, čtenář v románu nenajde (Pytlík 1983, s. 319). Obdobný výrok se objevil i v Poslušně hlásím, pokračování filmu
Dobrý voják Švejk režiséra Karla Steklého (Český film III 2001,s. 69–70 a 234–235). Přestože z hlediska děje se film drží Haškovy předlohy poměrně věrně, právě výše zmíněný citát dokládá dobovou tendenci dělat ze Švejka lidového antimilitaristu, v rámci stanoveném tehdejší oficiální ideologií.

https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle ... sAllowed=y

1948. aasta tähistas Švejki jaoks põhjapanevat revolutsiooni mitte ainult akadeemilises, vaid ka ametlikus keskkonnas. Zdeněk Nejedlý lisab Hašeki isegi keskkooliõpikutesse. Švejk esineb siin kodanliku korra vastu võitlejana:

„Svejk on kangelane rahva seast ning selles kohtumises Austria ohvitseride ja imperialistliku sõjaga esindab ta rahvast ja nende vastuseisu sõjale ja ohule, mis siiski ohustab elu. Ta võitleb kasutades oma nutikust, olles sõnakuulelik kuni mõttetusteni, kuid selle innuka mõttetute käskude täitmisega
pöörab ta need pahupidi, tekitab segadust ja lõhub sellega kogu ühiskonnakorra ja sõjatehnika niigi mäda struktuuri, kõigutades nii ohvitseride, keisri kui kiriku autoriteeti." (Kirjanduse õpik keskkoolidele aastast 1956).

Tšehhi ja slovaki kirjanduse lühiajaloos 1958. aastast näitab [Svejki] uue staatuse populaarsust isegi tsitaat "Ära tulista, seal on inimesi!" E. F. Buriani [Svejki] näidendist, mida lugeja teadupärast romaanist ei leia. Sarnane väide ilmus filmi järjes I "Obediently Report" "Hea sõdur Švejk", režissöör Karel Steklé. Kuigi süžee poolest püsib ja hoiab film suhteliselt truult Hašeki mudelist kinni, demonstreerib ülalmainitud tsitaat kaasaja tendentsi muuta Švejk populaarseks antimilitaristiks tolleaegse ametliku ideoloogia seatud raamides.

Kas see 1957a. film võib olla jooksnud meie kinodes või on seda näidatud televisioonis? Kui on, siis on tsitaat meieni jõudnud pigem sealt kui Tšehhi allikatest

Kangelase kodumaal olid kunagi võrdlemisi populaarsed kolm komöödiafilmi (1952, 1956, 1957), kus Josef Švejki kehastas sealne menunäitleja Rudolf Hrušinsky. Vähemalt üks neist ekraanilugudest jõudis aegu tagasi ka Nõukogude kinoekraanile.

https://epl.delfi.ee/artikkel/51038130/ ... leekraanil

Akf Sam Beaver kirjutas: ↑01 Dets, 2023 20:24 ...Raamatus tõi Toots ülemiselt riiulilt ära (täpselt ei mäleta) kas 75 või 95 kopikat maksnud veinipudeli...

Akf isakene kirjutas: ↑01 Dets, 2023 20:39 "Lati pats" on "Kevades" olemas, must-valgel. Aga seda Toots ja Kiir ei joonud. Kiir pidas seda liig kalliks, maksis rubla seitsekümmend viis ja oli ette nähtud tähtsamatele ametimeestele nagu villakraasija ja kohtu kassakas. Valge siltide ja kuldtähtedega.

Väino kirjutas: ↑02 Dets, 2023 21:42 Vaatamata sellele, et "me kõik oleme ise seda raudkindlalt lugenud" on mõlemad väited siiski õiged. Kuid mis see üheksakümne viie kopikaline vein siis oli?

Väino kirjutas: ↑01 Dets, 2023 10:21 Tundub sarnane lugu nagu Kiire ristsetel. Viktoriiniküsimus: Mida Toots ja Kiir jõid?